partner nadace

generální partner

hlavní partner


úvod Vodní Dlouhá spodní Dlouhá horní Bartošova náměstí Míru I. náměstí Míru II. Rašínova radnice Soudní Zarámí


Bartošova ulice Zlín

Bartošova ulice, Kovářská, Žebrácká Zlín

Ulice Bartošova má své jméno od roku 1925, kdy došlo k přejmenování zlínských ulic. Dříve to byla ulice Kovářská, snad podle kováren, které tu dříve bývaly. Vyjadřuje to i kamenná socha kováře od F. L. Gahury na severním průčelí radnice. Ale historicky nejpůvodnější název ulice byl V žebratce nebo prostě Žebračka podle starého obecního chudobince, který stával pod radnicí. Ulice spojovala náměstí s Trávníkem a na rozcestí k pivovaru stávala kaplička s vodou, která prý byla léčivá. Vedla dál kolem ohradní zídky zámeckého parku k nádraží a na Čepkov. V horní části ulice naproti radničnímu hostinci v domě čp. 52 založil v r. 1870 první zlínskou továrnu na obuv Francouz Robert Florimont, továrna však po osmi letech zanikla. V domě pak bývala četnická stanice a také prodejna firmy Baťa.


02Bartošova ulice, dříve Kovářská a Žebrácká
01Katastrální mapa Bartošovy ulice včetně situace radnice, asi rok 1924. Tmavě zelená čára je ulička spojující Zarámí a Bartošovu ulici.
03Katastrální mapa Bartošovy ulice před bouráním, asi roku 1980.

Kousek níž bývaly domy perníkáře Maloty, tkalce Štindla a kostelního literáka Bartoše. Na protější straně, kde později vybudoval panský krejčovský závod Jan Žaludek, stávaly původně staré přízemní domky a říkalo se tu „Na kopečku“. Odtud se v zimě sáňkovalo ke kapličce a pěší uličkou se odbočovalo k Dolnímu mlýnu na Zarámí. Stával tam domek obuvníka Tlustáka, zvaného „Gaťa“ a potom nový dům vdovy Lidmilové. Na dolním konci býval hotel „U jelena“, který postavila správa velkostatku pro služebnictvo. Potom ho koupil řezník a hostinský Nesrsta, bývala zde Baťova abstinentní restaurace Beseda a nakonec moderně přestavěná dnešní restaurace Morava. V sousedství, kde bývala kovárna a v poschodí byt kováře Pospíšila, byl v roce 1928 vybudován dámský módní dům Novosadův /dnešní Mladost/. Proměny staré ulice pokračovaly pak výstavbou moderní kavárny Malotovy „V srdci Zlína“ /bývalá Slavia/ podle projektu arch. Lorence a nejnověji budovami VD Služba a telekomunikační centrály.

Kovářská ulice, dnešní Bartošova, byla výpadová ulice na západní straně náměstí a směřovala k části Trávníků a k čepkovskému mostu přes Dřevnici. Domy této ulice začínaly u radnice na náměstí a u Kašpárkova domu, který zasahoval do ulice Mlýnské, později Kašpárkovy. Majitelm tohoto domu se stal Alois Lidmila, který se oženil s dcerou Vincenta Kašpárka a v domě pak otevřel obchod se železářským zbožím. Dům měl čp. 54. Domy pak pokračovaly až na konec ulice, Poslední dva s čp. 40 a 41 byly ve vlastnictví Jana Vrly, který byl zlínským kovářem a čp. 41 měl kovárnu.


popisky k fotografiím výše

04Pohled na radnici asi v roce 1920
46Začátek Bartošovy ulice, v domě zcela vlevo byla rastaurace U jelena a později abstinentní Baťova Beseda
43Pohled na střední část Bartošovy ulice od ulice Pivovarská, dnes Soudní
44Pohled ze stejného místa jako na předchozím obrázku o několik desetiletí později
20Patrový dům s proslulou cukrárnou a kavárnou, říkalo se mu „V srdci Zlína“ a Malotova cukrárna."
50Jižní strana Bartošovy ulice i s radnicí
39Pohled od náměstí Míru na severní část Bartošovy ulice
29Bartošova ulice v pohledu k náměstí Míru a domkem s opravnou obuvi a punčoch fa Baťa

Historik Karel Stloukal, který byl nemanželským synem obvodního lékaře Františka Vrly, jehož dědeček měl tuto kovárnu, píše, že ten ji prodal kováři Pospíšilovi. Zřejmě též prodal i dům čp. 40 řezníku Františku Nesrstovi, který zde vybudoval v r. 1875 hostinec „U jelena“. V roce 1921–23 zde byla úřadovna Živnostenské záložny ve Zlíně. Dům patřil již Františku Kroupovi. Domu se říkalo „U Hofrů“. Pak fa Baťa v tomto domě v r. 1925 provozovala abstinentskou restauraci s názvem Baťova Beseda. Dnes je zde kavárna Morava.

Jak jsem již dříve uváděl, tak domy v Kovářské ulici byly očíslovány většinou podle parcelních čísel. Situační mapy ukazují rozmístnění domů a jejich popisná čísla.


06Ulice Bartošova Zlín
07Ulice Bartošova Zlín
08Obyvatelé domů na severní straně Bartošovy ulice

Antonín Slovenčík píše o druhé straně ulice od radnice. Zde stál malý domek vybíhající do ulice, který patřil obci. Říkalo se mu chudobinec, špitál nebo žebrána. Proto se tato ulice nazývala původně Žebrácká, pak Kovářská a nyní Bartošova. Vedle žebrány byl podsedek (držitel nevelkého pozemku) dům řezníka Barvíře. Vedle tohoto domu stál dům rolníka a měšťana Tlustáka. Tlustákův dům koupil krejčí J. Žaludek z Příluku. Ten zboural a místo něho postavil vysoký a moderní dům s obchodními místnostmi a s krejčovskými dílnami. Později se zboural i Barvířův dům. Ten koupil také J. Žaludek a část pozemku přepustil obci. Ta později na tomto místo provedla přístavbu radnice.

Ulice Bartošova Zlín

Mapa Bartošovy ulice s přilehlou částí radnice asi z roku 1850. Všimněte si vybíhajícího domku do ulice zvanému chudobinec.


Při popisu Bartošovy ulice se nesmí opomenout radnice a její okolí. Původní stará radnice byla umístěna na západní straně náměstí. Jak je vidět z přiložené katastrální mapy, byla postavena na parcele č. 299. Mapa dále ukazuje další přilehlé domy a jejich popisná a parcelní čísla. Do Bartošovy ulice patřily domy postavené na parcelách č. 301 a č. 302, na kterých stály radniční hospoda a obecní dům. Ten zřejmě byl původně uváděným chudobincem, později asi přechodným obydlím rodiny Matulíkovy. Ti prodali na náměstí dům. Čp. 11, parcela č. 298, městu pro rozšíření radnice, prodej se uskutečnil v roce 1898.

Dům čp. 40 parcela č. 325

Ulice Bartošova Zlín Ulice Bartošova Zlín Ulice Bartošova Zlín Ulice Bartošova  Zlín

V roce 1820 zde bydlel Jan Vrla

Tento dům, který sousedil s kovárnou Jana Vrly č. 41, Jan Vrla roku 1870 prodal řežníku Františku Nesrstovi, který tu v roce 1875 vybudoval hostinec „U jelena“.
V roce 1921 – 1923 zde firma Baťa zřídila abstinentní Baťovu Besedu. V roce 1939 dostal hostinec nový název „Morava“ a koupil ho Jan Machů. To již měl novou podobu.

Dům čp. 41 parcela č. 324

Ulice Bartošova Zlín Ulice Bartošova

Dle záznamů patřil dům v roce 1820 Janu Vrlovi, který měl v domě kovárnu a yl zámožným panských kovářem. Podle záznamů souvisel s kovárnou i sousední dům čp. 40. Jan Vrla asi kolem roku 1880 oba domy prodal. Kovárnu v čp. 41 prodal kováři Josefu Pospíšilovi. Dle zápisků Karla Stloukala kovárna byla v provozu ještě asi v roce 1893. Syn Jana Vrly, František, otec Karla Stloukala, byl obvodním lékařem ve Zlíně. Po prodeji kovárny se přestěhoval do domu na náměstí čp. 60 (bývalý hotel Balkán). Kovář Pospíšil byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl 2 syny a 3 dcery. Z hlediska domu č. 41 je důležitá druhá dcera Anežka. Tato se provdala za Františka Novosada, František Novosad byl vyučen jako dámský krejčí a s manželkou založili modní dámský závod – NOVOSAD.
Nový dům byl postaven v roce 1928 a dostavěn byl roku 1934. V přízemí a v prvním patře byly dílny a prodejní místnosti. Ve druhém patře byl byt majitelů.

Dům čp. 42 parcela č. 322

Ulice Bartošova Ulice Bartošova

V roce 1767 tam bydlel Pavel Klátil a v roce 1820 to byl František Malota

Josef Chudárek ∗1867 byl bednářem v pivovaru v domě č. 3 v ulici Pivovarská, dnešní ulice Soudní. Zřejmě tam i bydlel. Po svatbě asi koupil dům čp. 42 a provozoval zde bednářství.
Měl dva syny – Karla ∗28.10.1897, který byl též bednářem. Druhý syn František byl stolařem. Oba dva měli živnost v domě čp. 42 na Bartošově ulici. V přední části měl dílny Karel, ve dvoře František. Karel Chudárek měl za manželku Annu Ditrichovou. Měli spolu dvě děti, syna a dceru.

Dům čp. 43 parcela č. 321

Ulice Bartošova Ulice Bartošova

V roce 1820 zde bydlel Vincent Baťa

Podle ústního sdělení zde bydlel Vincenc Červinka ∗18.2.1859 v čp. 179 a v domě č. 43 měl obchod. Byl čepičář a kožišník. Jeho manželka měla v domě vývařovnu jídla. Chodili sem na jídlo policisté, kteří měli úřadovnu také v Bartošově ulici.

Dům čp. 44 parcela č. 319/1

Ulice Bartošova

V roce 1820 v tomto domě bydleli Josef Srba a Jan Chalupský

Dům patřil Karlu Švehlákovi, bratru Františka Švehláka, dědečka MUDr. Jiřímu Švehláka.

Dům čp. 807 parcela č. 319/2

Ulice Bartošova

V tomto domě bydleli Švehlákovi. Podle popisného čísla byl dům postaven v pozdější době. Na základě vyprávění MUDr. J. Švehláka byla původní parcela 319 rozdělena na dvě části, jednu vlastnil (čp. 319/1) dědečkův bratr Karel a druhou část děda František.
Děda František byl panským drábem a úředníkem na radnici. Měl pravděpodobně 2 syny a 2 dcery. Syn František ∗1906 byl dělníkem u Baťů. Za manželku měl Viktorii Ječovou ∗1908. Druhý syn byl Karel, který bydlel v domě čp. 44 na parcele č. 319/1 až v důchodu, předtím bydlel v Praze.
František Švehlák ∗1906 měl 2 děti: Jarmilu, provdanou Zakopalovou, která byla lékařkou a Jiřího ∗1945, též lékaře.

Dům čp. 460 parcela č. 320

Ulice Bartošova Ulice Bartošova Ulice Bartošova

V tomto domě bydleli Válkovi. Pani Malotová říkala, že si pamatuje jen na pani Válkovou jako vdovu. Válek byl holič a měl v domě kadeřnictví. Svou živnost později přestěhoval na Tržnici a obchod zrušil. Parcela propojovala dům na Zarámí, ve kterém bydlela rodina Válkových.

Dům čp. 45 parcela č. 316

Ulice Bartošova Ulice Bartošova Ulice Bartošova Ulice Bartošova Ulice Bartošova

Tento dům je velmi zajímavý. Patřil rodině Malotové. Ludvík Malota ∗1903 měl perníkářství. Když se oženil s Emilií Lízalovou ∗1906, postavili na původním místě patrový dům s cukrárnou a kavárnou. Říkalo se mu „V srdci Zlína“. Byla to proslulá cukrárna. Paní Malotová byla její autorkou. I jako osoba byla vyjímečná. Když jsem ji navštívil (2009), bylo jí již 103 let.
Pak byl dům přestavěn na „Modus“, jak tomu bylo i s jinými domy. Malotovi měli 3 děti. Ludvíka ∗1931 †2008 – s manželkou Drahomírou Strniskovou ∗1934 měli 2 syny – Ludvíka ∗1958 a Miroslava ∗1960 †2007, Evu, provdanou Šmídovovou ve Zlíně a Irenu, ta se provdala do Kutné Hory.

Dům čp. 46 parcela č. 315

Ulice Bartošova Ulice Bartošova

Asi od roku 1870 zde bydlel František Linkenheld s manželkou Josefou, rozenou Tlusťákovou. Měli spolu syna Josefa, který se oženil s Marií Juříčkovou, dcerou mlynáře Juřičky, který měl mlýn na Zarámí čp. 84. Říkalo se mu „Dolní mlýn“. Po vyhoření mlýna roku 1912 se mlynář Juříček odstěhoval do svého domu čp. 33. Kolem roku 1920 zde bydlel František Kroupa. Byl řezníkem a prozoval hostinec „U jelena“ asi do roku 1939, kdy se zmodernizoval na restauraci „Morava“.

Dům čp. 47 parcela č. 314

Ulice Bartošova

V domě měl obchod otec Karla Macenaura. Bydleli však v domě na Dlouhé ulici čp. 98.

Dům čp. 48 parcela č. 311

Ulice Bartošova

Původním majitelem byl v roce 1820 Kašpar Vrla.

Později byl vlastníkem Vincent Kašpárek. Byl též starostou města Zlína. Jeho dcera se provdala za Aloise Lidmilu. Lidmilovi tam bydleli až do přestavby celé ulice. Byla tam postavena telefonní rozvodna a pošta. Vincent Kašpárek měl za manželku Františku Tlustákovou.

Ulička

Ulice Bartošova Ulice Bartošova

Mezi ulicí Zarámí a Bartošovou byla vedle Lidmilova domu ulička. Obyvatelé Zarámí, Vodní a dokonce i nábřeží Dřevnice si tudy krátili cestu po Soudní ulici k Obchodnímu domu, Velkému kinu a do trhu „Pod kaštany“.

Dům čp. 49 parcela č. 310

Ulice Bartošova Ulice Bartošova

V roce 1820 zde bydlel Jan Barvíř.

Ve starém domku bydlel obuvník a kostelní literát Bartoš. V roce 1924 byl již dům zbourán. Bydlel v něm Červinka Alois, který byl sklářem. Později byla na pozemku, který patřil fa Baťa, postavena opravna punčoch a obuvi.

Dům čp. 50 parcela č. 309

Ulice Bartošova Ulice Bartošova Ulice Bartošova Ulice Bartošova

V roce 1820 zde bydlel Cyril Barvíř.

Původní domek Štyndlův byl zbořen a na jeho místě byl postaven poschoďový dům Hynka Klinkovského. V přízemí byla trafika, později opravna foto.

Dům čp. 51 parcela č. 308

Ulice Bartošova

V roce 1820 zde bydlel Ondřej Malota a Jan Červenka.

V období asi kolem roku 1920 – 1930 zde bydlel perníkář Malota. Před bouráním tam také prodávali zeleninu.

Dům čp. 461 parcela č. 307

Ulice Bartošova Ulice Bartošova Ulice Bartošova

V tomto domě bydlel Leopold Červinka. Byl krejčím a v domě měl i obchod. Podle čp. byl dům zřejmě postavený v pozdější době než ty ostatní.

Dům čp. 52 parcela č. 306

Ulice Bartošova Ulice Bartošova

V roce 1820 zde bydlel František Klaus.

Tento dům byl vlastně "panský dům". Dlouhý čas tam v přízemí byla četnická stanice a byt pro strážníka. V patře bydlel důchodní z velkostatku. Později dům koupila fa Baťa. Potom tam bydlel Leopold Baťa, bratr Jana Antonína Bati, s manželkou Marií. Paní Baťové se říkalo „paní Leopoldová“, měla na starosti bydlení v Baťovských domcích. V přízemí byla prodejna obuvi, kterou pak vystřídaly úřadovny elektro služeb.

Dům čp. 53

Ulice Bartošova Ulice Bartošova Ulice Bartošova

V roce 1820 zde bylo spáleniště. Arch. Staša uvádí, že zde bydlela vdova Volfová.

Dům čp. 54 parcela č. 305/1

Ulice Bartošova Ulice Bartošova

V roce 1820 zde bydlel Martin Žaludek.

Dům stál na rohu Bartošovy (Kovářské) ulice a náměstí Míru naproti radniční hospodě. Vlastnil ho Vincent Kašpárek, starosta Zlína. Měl dceru a ta se provdala za Aloise Lidmilu. Ten v tomto domě zřídil obchod s železářským zbožím. Též dům čp. 48 vedle uličky na ulici Zarámí patřil V. Kašpárkovi, později A. Lidmilovi, který tam postavil patrový dům, ve kterém bydlel. Starosta V. Kašpárek vlastnil též pozemky, které později vlastnil obchodník Lidmila. Nejznámější byla „Lidmilova louka“ v místě jižního nábřeží od Cigánovského mostu k Podvesné.


poděkování

Ing. Jiří Klepal, in memoriam

zašlete nám materiál tady chci mít reklamu

úvod Vodní Dlouhá spodní Dlouhá horní Bartošova náměstí Míru I. náměstí Míru II. Rašínova radnice Soudní Zarámí


nahoru
Staré pozdravy Staré Luhačovice Staré železnice Staré Košice Stará Praha Old Prague Fotogen

© Starý Zlín 2007-2019

tvorba www, firemní a svatební videa 
SKILL production

Jsou tyto stránky responsivní?

Veškerý obrazový materiál na www.staryzlin.cz je opatřen ochranným vodoznakem, obsah těchto webových stránek je chráněn vlastním autorským právem nebo autorským právem jiných stran. Kopírování, rozšiřování, pronájem, vytěžování nebo jakékoli zužitkování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno, neoprávněné užití jakéhokoli obsahu je postižitelné v občanskoprávním i trestním řízení.