(převzato z Ročenky Baťa 1939)
Narodil se Tomáš Baťa
Osmnáctiletý Tomáš Baťa se svým bratrem Antonínem a sestrou Annou, zakládají v srpnu ve Zlíně vlastní dílnu. Zaměstnávají 10 lidí v dílně a asi 40 po domech.
První krize Baťova podniku. Podnik je předlužen. Tomášův bratr Antonín odchází na vojnu. Tomáš Baťa se ujímá vedení. Pracuje sám jako dělník, nakupuje a prodává.
Tomáš Baťa se zdarem překonává krizi, Začíná vyrábět novinku v obuvnickém oboru: plátěnou obuv s koženou podešví.
Tomáš Baťa přiváží z Německa první obuvnický stroj – ruční cvikací strojek. Je to mezník v životě Tomáše Bati a vývoji podniku. Tento strojek uvádí Tomáše na myšlenku zmechanizovat celou výrobu obuvi. Proto soustřeďuje v této době svou pozornost na obuvnické strojnictví. Závod zakupuje pozemky u zlínského nádraží.
Postavena první tovární výrobna : zpola zděná, zpola dřevěná budova asi 20 metrů dlouhá a 10m široká.
V závodech pracuje již 120 lidí. Zakoupen první parní stroj pro pohon závodu, o výkonnosti 10 HP.
Zakoupen další parní stroj o 15 HP, brzy nato třetí o 22 HP, který poháněl malé dynamo k osvětlování.
Založena první Baťova strojírna. Personál tvořili 4 strojníci spolu s topičem, zaměstnaným při obsluze parního kotle.
Učí se Tomáš Baťa strojníkem.
Tomáš Baťa s několika svými dělníky odjíždí na zkušenou do Ameriky. Ve středisku amerického obuvního průmyslu, v Lynnu, pracuje jako dělník a poznává americké pracovní způsoby a moderní průmyslové hospodářství.
Po návratu Tomáše Bati z Ameriky pracuje mladý Baťův podnik na dvě směny. Pro kancelář byl postaven zvláštní dům. Založeno prodejní oddělení. Postavena strojovna a strojírna, v níž pracuje už 15 lidí. Ve strojovně postaven nový parní stroj o 100 HP.
Postavena první větší tovární budova, 40 m dlouhá, 20 m široká, o třech etážích. Mohlo v ní pohodlně pracovat 500 dělníků (16. budova). Udivovala tehdy šířkou svých oken, prostorností dílen, zařízením umyváren atd.
Stálý povlovný růst závodů.
Umírá Antonín Baťa, spoluzakladatel závodů (zemřel jako svobodný a bezdětný na tuberkulózu). Řídil převážně obuvnické dílny. Tomáš Baťa se věnoval v letech před bratrovou smrtí práci ve strojírně.
Práce přibývá, závody rostou.
V závodech již pracuje na 1500 lidí. Ve Zlíně žije 3.557 obyvatel. Tomáš Baťa zřizuje první závodní jídelnu.
Dva balíky koží a jeden sud na činění tvoří počátek příštích koželužen. Zahajuje výrobu plátěných střevíců z bílého plátna pro městské obyvatelstvo.
Zahájena výroba celokožené obuvi. Zakoupen kotel pro vytápění závodů. Započato s elekrizací závodů. Postavena první řada elekromotorů. Postaveny první obytné domky pro zaměstnance (při pozdějším rozvoji závodů se dostaly do továrního objektu a byly proto roku 1924 zbourány).
Baťovy závody se přiřaďují k jiným velkým průmyslovým závodům bývalé říše Rakousko – Uherské. Začínají vyvážet obuv do zahraničí.
Zřízeno stavební oddělení. Postavena skupina dalších rodinných domků. Tomáš Baťa získává první objednávku na vojenskou obuv a rozděluje ji na pět zlínských obuvnických podniků, podle počtu cvikacích strojů. Postaveny dvě další tovární budovy a koželužna s extrahárnou a luhárnou.
V závodech pracuje přes 2000 osob. Vyrábí se 5000 párů obuvi denně, rozšiřuje se strojírna, zřizuje se samostatné nákupní oddělení.
Závody začínají vyrábět obuv s dřevěnou podešví. Denní výroba dosahuje krátce 5000 párů těchto „dřeváků“. Postavena nová kotelna se čtyřmi kotly a strojovna s parním strojem o 550 HP. Postaveno rozsáhlé skladiště. Koncem roku zahájena stavba nové pětietážové tovární budovy, dosud největší. Mohlo v ní pohodlně pracovat 1.200 lidí (nynější budova č. 13.).
Válčená výroba dosahuje vrcholu. Závody zaměstnávají 5000 osob a vyrábějí 10.000 párů obuvi denně. V závodní jídelně se podává až 2000 obědů denně. Družstevní konzum, zřízený z podnětu závodů, zásobuje až 35.000 osob. Závody zakupují zlínskou cihelnu a zavádějí strojní výrobu cihel. Zřízena první prodejna „Baťa“ v Liberci.
Vychází první číslo závodního časopisu „Sdělení zaměstnanců fy Baťa“. Tomáš Baťa uvažuje v něm na prvním místě, co bude dělat po válce. Je si vědom už napřed obtíží při přechodu z výroby válečné k výrobě mírové. Po převratu vybízí Tomáš Baťa své spolupracovníky, aby se co nejrychleji naučili nové výrobě. Zahájena stavba moderní elektrárny.
Tomáš Baťa zlepšuje výrobní metody, zejména usiluje o lepší využití materiálu. Odjíždí na kratší cestu do Ameriky.
Děkuje Tomáš Baťa svým zaměstnancům za blahopřání k dvacetipětileté své podnikatelské práce.
Závody pokračují ve zřizování vlastních prodejen v republice. Koncem roku mají 51 vlastních prodejen. Začínají se otvírat vlastní prodejny též v cizině, nejprve v Jugoslávii.
Začíná se znovu ve větším měřítku vyvážet obuv do různých evropských zemí. Zřizují se tu vlastní prodejny. Koncem roku se vydává Tomáš Baťa na druhou delší cestu do Ameriky. V závodech pracuje už na 2200 zaměstnanců. Město Zlín má 4.672 obyvatel.
Počátkem roku se vrací Tomáš Baťa z Ameriky. Využívá získaných zkušeností k dalšímu zdokonalení závodů. Nová elektrárna zahajuje provoz.
V Československu se prohlubuje všeobecná valutová a průmyslová krize. Kurz koruny se prudce zvyšuje z deseti na dvacet centimů. Domácí spotřeba i vývoz rychle ochabují. Tomáš Baťa se dává do boje proti krizi. S osmi nejbližšími spolupracovníky se zříká poledního odpočinku a obědvá s nimi v závodech – při práci. Hledá způsob, jak udržet výrobu v plném rozsahu, aby nemusel propouštět. Zakládá výzkumné oddělení. Koncem srpna se odhodlává k ráznému činu: od 1. září snižuje ceny obuvi o 50%. Aby to mohl učinit, dociluje souhlasu svých spolupracovníků k tomu, že jejich mzdy budou sníženy o 40%, že však při tom ceny životních potřeb budou pro ně sníženy o 50%. Ceny sníženy od 4. září, mzdy od 11. září. Sleva pohltila polovičku celého jmění závodů, ale od této doby se datuje pravidelný, rychlý a trvalý vzrůst závodů.
Tomáš Baťa zavádí svým spolupracovníkům účast na zisku. Baťovci se zúčastňují po prvé samostatně obecních voleb ve Zlíně. Ze třiceti mandátů získávají 17. Tomáš Baťa zvolen po volbách starostou města Zlína. Výroba se rozšiřuje zřizováním dalších prodejen.
Tomáš Baťa zve svoje spolupracovníky k první společné oslavě Svátku práce do svého domu. Věnuje obci nový chodník, vedoucí v délce 550 m od nádraží k radnici. Závody si opatřují první letadlo. V srpnu vzpomínají spolupracovníci třicátého výročí založení Baťových závodů. Postavena nová kruhová cihelna ve Zlíně na výrobu 10 milionů cihel ročně. Závody staví nové tovární budovy a další rodinné domky. Strojírny se rozšiřují o kovárnu a slévárnu. Pracuje v nich už 100 lidí. Založen SK Baťa.
Tomáš Baťa se vydává na první obchodní cestu do Indie, aby tu zorganizoval jednak nákup surovin, jednak prodej obuvi. Založena škola Mladých mužů, později Baťova škola práce. Do prvního ročníku bylo přijato 80 hochů. Postavena nová moderní koželužna. Pět spolupracovníků odjíždí budovat prodejní organizaci na Východě.
Tomáš Baťa bojuje proti odbytové krizi dalším snižováním cen obuvi.
U příležitosti svých padesátých narozenin věnuje milion korun na postavení závodní nemocnice. Rozhoduje, že příštím novorozeným dětem svých spolupracovníků věnuje 1000 K vázaného.
Na podzim se vydává Tomáš Baťa na cestu do Ameriky, aby podrobněji zjistil, na jaké výši je průmysl technicky vyspělé Ameriky. Zavádí se práce v kartonáži pro tělesně postižené občany.
Baťovci se zúčastňují po druhé obecních voleb ve Zlíně. Získávají 25 mandátů z 30. Závody kupují les od majitele zlínského panství, dr. Haupta-Buchenroda, a zřizují vlastním nákladem park a vodovod.
Založen Baťův podpůrný fond.
V srpnu baťovec Ladislav Vácha získává Československu na IX. olympiádě v Antverpách vítězství v tělocvičných závodech na bradlech.
Byly slavnostně otevřeny Masarykovy pokusné školy, věnované Tomášem Baťou zlínské mládeži.
Na jaře bylo otevřeno nové letiště na „Bahňáku“ u Otrokovic. Dosavadní letiště na „Hoškovské“ bylo zrušeno a postupně zastavěno rodinnými domky.
Tomáš Baťa zakoupil zlínské panství. Zámecký park byl přeměněn ve veřejné sady, zámeckou budovu věnoval jako „Klubovní dům“ ke společenskému životu spolupracovníkům.
Otevřen Baťův Dům služby v Praze na Václavském náměstí.
Položeny základy ke stavbě Baťova nového průmyslového města na rovině řeky Moravy. Tomáš Baťa zavádí pětidenní pracovní týden. Soboty mají baťovci využít ke svému vzdělání a zotavení. Zahájena stavba desetietážové budovy ústředního skladu.
Dosaženo po prvé 100.000 párů obuvi denní výroby. Hospodářské budovy bývalého panství v sousedství školní čtvrti dal Tomáš Baťa zbourat a získané plochy přeměnit ve veřejné sady. Náklad na tyto práce činil 2.355.000 Kč.
Na jaře odjíždí na Východ první jedenáctičlenná skupina absolventů Baťovy školy práce. Stavební program stanoven na 1000 dvojdomků a 100 jednodomků.
Zahájila provoz plynárna.
Zahájena stavba Obchodního domu. V červenci byla ve zlínských gumárnách vyrobena první pneumatika „Baťa“.
Dráha Otrokovice – Zlín – Vizovice předána do provozu Baťových závodů.
Získávají baťovci v obecních volbách ve Zlíně 41 mandátů ze 42.
Odletěl z letiště v Baťově třímotorový Fokker OK-ATC k letu do Indie, rozpočtenému na 32.500 km. Výpravu vedl Tomáš Baťa. V dobách přituhující hospodářské krize hledá Tomáš Baťa nová odbytiště v zemích blízkého i dalekého Východu.
Otevřen Baťův Dům služby v Brně.
Tomáš Baťa se vrací z obchodní cesty do Indie. Baťova nákupní a prodejní organizace na Východě se začíná rychleji rozvíjet.
Umírá Tomáš Baťa při leteckém neštěstí v Baťově.
J. A. Baťa (Původní křestní jméno znělo Jan Karel. Později si je změnil na památku svého otce na Jan Antonín. ) se ujímá vedení závodů. Starostou města se stává Dominik Čipera. Dostavěno velké kino, největší ve střední Evropě. Baťova loď „Morava“ vyplouvá v prosinci na obchodní cestu na Východ. V prosinci otevřena 11-etážová budova Společenského domu.
J. A. Baťa odjíždí na obchodní cestu do severní Afriky.
O Svátku práce otevírá Zlín Památník Tomáše Bati. Oslava památky Tomáše Bati v Pantheonu zemského muzea v Praze. Obce Prštné, Příluky, Kudlov, Louky, Mladcová se rozhodly připojit ke Zlínu a spolu s městem se sloučit ve Velký Zlín. Tohoto roku měl Velký Zlín 33.000 obyvatel.
130.000 účastníků na oslavách Svátku práce a čtyřicetiletého trvání Baťových závodů.
Velký požár skladiště chemikálií v Baťově.
Pilot Forejtník odlétá s obchodní výpravou ze Zlína do Kapského Města. Na podzim zahájena stavba plavebního kanálů z Baťova do Hodonína a stavba Baťovy dráhy z Vizovic do Lužné.
Po dlouholetém úsilí byl ze zlínského kraje zřízen zlínský politický okres.
Otevřen Studijní ústav ve Zlíně.
Postaveny filmové ateliery FAB.
Umírá na Sahaře při návratu z obchodní cesty nákupce Josef Sedlář.
Umírá Anna Schieblová (ve věku 64 let), rozená Baťová, poslední ze tří zakladatelů Baťových závodů.
Letecké oddělení nalétalo v tomto roce celkem 531.000 km bez jediné nehody.
Dvanáctičlenná obchodní výprava, vedená šéfem závodů J. A. Baťou, startuje na obchodní cestu okolo světa Pilotuje Šerhant na „Lockheed Electra“.
Šéf závodů Jan Antonín Baťa promován v Brně na čestného doktora technických věd.
Otevřena druhá budova Studijního ústavu. Otevřen I. Kolejní dům Tomášova, ústavu pro výchovu “tomášovců“.
Svátek práce po prvé oslaven uspořádáním četných pracovních výstav v závodních budovách ve Zlíně i v Baťově.
Vláda království Jugoslávie vyznamenává šéfa Baťových závodů dr. J. A. Baťu řádem sv. Sávy I. tř.
Volby do zlínské obce odpadají, protože byla podána jediná kandidátka „spolupráce baťovců a přátel Velkého Zlína“
Dominik Čipera jmenován ministrem veřejných prací.
Z Baťova do Rohatce vypluly první nákladní čluny po nově vybudovaném moravním kanálu.
© Starý Zlín 2007-2019
tvorba www, firemní a svatební videa
SKILL production
Jsou tyto stránky responsivní?
Veškerý obrazový materiál na www.staryzlin.cz je opatřen ochranným vodoznakem, obsah těchto webových stránek je chráněn vlastním autorským právem nebo autorským právem jiných stran. Kopírování, rozšiřování, pronájem, vytěžování nebo jakékoli zužitkování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno, neoprávněné užití jakéhokoli obsahu je postižitelné v občanskoprávním i trestním řízení.