StarýZlín

Socha sv. Donáta a Floriana

Hrabě Adam Jáchym Rotal vlastnil zlínské panství v letech 1712 až 1763. Za hraběte Rotala byly postaveny na náměstí dvě sochy – sv. Donáta a Floriána (po požáru kostela se zde konaly mše svaté). Předpokladem je, že sochy vznikly za jeho panování asi kolem roku 1750. V časopise Zlín.cz se uvádí, že sochy byly postaveny v roce 1799.

Svatý Donát je ochráncem před údery blesku. Jeho kult je blízký úctě k svatému Floriánovi. Oba bývají voláni k ochraně sklizně vinné révy, obzvláště v Maďarsku. Třebaže svatý Donát není v římském martyrologiu, sdílí svátek se svým jmenovcem, svatým Donátem z Arezza, 7. srpna. Svátek také někde slavívá 30. června, v den výročí zázraku v Euskirchenu; tam se slavívá výroční slavnost na Donátovu počest druhou neděli v červenci. V Maďarsku se oslavuje 7. srpna k ochraně vinobraní. Zobrazován bývá svatý Donát v římské zbroji s bleskem, často s mučednickou palmou nebo s vinnou révou.

Svatý Florián je považován za patrona profesí, které souvisejí s ohněm – hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů. V ikonografii je představován obvykle v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho kult byl značně rozšířen i v českých zemích a jeho sochy se budovaly na ochranu proti požáru. Katolická církev si jeho památku připomíná 4. května.

Dům čp. 170 parcela č. 261/1

V roce 1820 zde bydlel Mikuláš Barvíř

Rašínova ulice X náměstí východ

Původní dům byl ve vlastnictví Mikuláše Kašpárka – starosty Zlína. Ten ho prodal Bernardu Weisteinovi ∗ 1878. Oženil se se Zdenou Reifeldovou a měl s ní 3 syny: Arnošta ∗1908, Josefa ∗1910 a Rudolfa ∗1915.
Pan Weistein přestavěl koupený dům s obchodem na látky. V roce 1935 pak ještě postavil nový dům na Rabínově ulici na parcele č. 261/3 s čp. 183.
V roce 1939 poslal své syny za hranice do ciziny. Po německé okupaci byl majetek zabaven a manželé Einsteinovi byli posláni do Terezína a později Osvětimi, kde byli umučeni.

Dům čp. 171 parcela č. 262

V roce 1820 v domě bydlel Antonín Baťa

Původní Susků dům asi prodal rodině Krausové, která měla cukrárnu. S Marií Krausovou ∗8.15.1880 se oženil Antonín Staša ∗24.12.1875 na Vodní ulici v čp. 342. Jeho otec Jan Staša ∗1.5.1852 byl obchodník a s manželkou Annou Macháňovou ∗24.2.1851 měli 4 děti. Jeho syn Antonín Staša se pak přestěhoval na Masarykovo náměstí do čp. 171, kde pak otevřeli Stašovu cukrárnu. Měli 5 dětí: Marii ∗10.2.1906 provdala se za Josefa Klátila, Josefu ∗2.1.1908 provdala se za Josefa Paseku, Boženu ∗17.3.1910, provdala se za Jindřicha Honsu, Jiřinu ∗29.4.1912, provdala se za MUDr.Františka Petra a syna Eduarda ∗19.4.1917 ( Ak. arch. Eduard Staša), který se oženil s Jarmilou Dubskou.

Dům čp. 172 parcela č. 263

V roce 1820 zde bydlel Antonín Hanačík

Původně dům patřil zámožnému kavárníku Karlu Suskovi. Ten ho prodal doktoru Gerbecovi, který zde měl ordinaci. Parcela sahala až do Dlouhé ulice a měla pak číslo 352. Před bouráním pro Zlaté jablko sloužila budova spolku myslivců.

MUDr. Rudolf Gerbec ∗11.1.1871 měl dceru Marii Gerbecovou ∗15.5.1902, která se provdala za nevlastního bratra Tomáše Bati – Jana Antonína Baťu ∗7.3.1898.

Dům čp. 173 parcela č. 264

V roce 1820 zde bydlel Václav Štěrba

V roce 1895 koupila Občanská záložna také dům hostinského Štěrby a v roce 1896 starý dům zbořila a postavila tam novou budovu s restaurací a hotelem. Historickou fasádu domu památkáři zachránili a je součástí Zlatého jablka.

Dům čp. 174 parcela č. 266

V roce 1820 zde bydlel Jan Bavorský

Dům patřil rolníku Chalupskému, který dům prodal Správě občanské záložny a ta ho v roce 1891-1892 zbořila a na místě postavila novou budovu Občanské záložny. Byl tam velký sál, kde se konaly různé slavnosti a plesy. Později se tam zřídilo kino. Stejně jako vedlejší fasádu zachránili památkáři a je součástí Zlatého jablka.

Dům čp. 175 parcela č. 267 a 268

V roce 1820 zde bydlel Josef Gahura

Hostinec U slunce, stojící vedle Občanské záložny, byl v provozu již od roku 1871. Na počátku 20. století jej koupil František Směšný, který předal hostinskou koncesi v roce 1926 své dceři Marii Pavelcové. Zároveň s tím byl hostinec přejmenován na restauraci U Pavelců. Paní Pavelcová měla dvě dcery Annu a Marii a také syna Jana. Marie se provdala za pana Kočendu a měli spolu syna Leopolda a dceru Marii. Pan Kočenda následně též řídil restauraci. Při budování obchodního centra Zlaté jablko byla restaurace zbourána.

Dům čp. 176 parcela č. 269 a 272

V roce 1820 zde bydlel Josef Sousedík

Dům koupil a obýval Jan Nesvadba. Se svoji manželkou Antonií Šťastovou měli dva syny, Richarda a Aloise. Richard, který převzal po otci obchod, měl dvě dcery. Alois se odstěhoval do Brna. Hedvika ∗1923 se provdala za R. Vaňka a měli spolu 2 syny - Richarda a Roberta. Jindřiška ∗1926 se provdala za Haška. Antonie Šťastová byla asi dcerou prvního starosty Zlína. Josef Šťasta byl zvolen starostou města Zlína v roce 1848, byl jím do roku 1861.

Dům na náměstí č. 176 byl v roce 1939 zbourán a postaven nový patrový dům.